Stará výpravní budova Přerov

Pohled na fasádu původní budovy přerovské železniční stanice. Pouhých sedm okenních os a dvě podlaží přestaly již po čtyřech letech od dokončení dostačovat raketově rostoucí poptávce po přepravě zboží a cestujícíéch z, přes a do města.

Původní výpravní budova stanice Přerov patří k nejstarší generaci drážních staveb na Moravě. Se svým původem z roku 1841 patří k významným železničním památkám, není však chráněna a tempo jejího chátrání se blíží likvidaci.

Z ptačí perspektivy je dobře patrná změna střechy na severozápadní straně budovy z valbové na sedlovou.

Historie

Dráha z Vídně přes Břeclav a dále jednak do Olomouce a Prahy a druhak do Ostravy a Bochnie, budovaná od roku 1837, se stala de facto první železnicí moderního typu v českých zemích. Společnost C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) dospěla se stavbou v roce 1841 také do Přerova, kde její dvorní architekt Anton Jüngling navrhl v duchu rodícící se drážní architektury poměrně nevelkou klasiciství budovu se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím.

Vzhledem k neočekávané rychlosti nárůstu nejen významu železnice jako takové, ale také (v pořadí teprve druhé) uzlové stanice v Přerově, přestala budova záhy po svém dokončení dostačovat potřebám dopravy i přepravy. Od roku 1848 se tak jihovýchodně od ní začalo rozrůstat nejprve provizorní hrázděné rozšíření s restaurací a čekárnami, které bylo posléze v létech 1892–1893 přestavěno na hlavní reprezentativní budovu přerovské stanice, sloužící svému účelu dodnes.

Budova později přešla do správy nádražní pošty a společně se ze severozápadu přistavěným objektem sloužila poštovním účelům až do 21. století. V průběhu 2. světové války byl ve sklepě budovy vybudován improvizovaný protiletecký kryt pro zaměstnance železniční stanice. Pravděpodobně v 90. létech 20. století, nejpozději v roce 2012 byla již budova poštovně nevyužitá a jako prázdná a chátrající byla odprodána soukromému vlastníku. V roce 2023 patří budova společnosti Nedecotex, a.s., je nevyužitá, prakticky prázdná a vzhledem k několika prolomeným otvorům ve střeše velmi rychle chátrá.

Před původní výpravní budovou se rozkládá malé náměstíčko s lokomotivním pomníkem (tzv. Kafemlejnkem), sevřené mezi novou výpravní budovu, původní stanici a modernější budovu pošty, v roce 2023 rovněž opuštěnou.

Popis

Budova obdélníkového půdorysu 15 m × 21 m má jedno podzemní podlaží (sklep s protileteckým krytem), a dvě nadzemní podlaží (přízemí s původním dopravním zázemím a patro, jež mohlo původně sloužit i jako služební byty). Do nevelkého náměstíčka vznikého rozšířením Husovy ulice směřuje budova fasádou se sedmi okenními osami a centrálně umístěným vchodem s kamenným opstěním. Zbývající okna a východ na první nástupiště mají ostění cihlová klenutá v přízemí do oblouku a v poschodí tvarovaná obdélně.

Původní valbová střecha byla po přistavění modernější poštovní budovy (patrně na počátku 20. století) na severozápadní straně budovy změněna na sedlovou. K budově původně přiléhala dřevěná hala rozpínající se nad kolejištěm, kterou přímo projížděly vlaky a celý areál byl oplocen.

V roce 2023 je budova opuštěná a poměrně rychle chátrá v ostrém kontrastu s nově opravenou mladší výpravní budovou z roku 1893, která dělá přerovskému nádraží čest. Zejména strana budovy obrácená ke kolejišti intenzivně strádá díky mohutnému zatékání prolomenou střechou a zdivo je na některých místech natolik vydrolené, že původní mříže se uvolňují a hrozí pádem na nástupiště. Přistavěná poštovní budova je rovněž uprázděná a bez využití.

Z dnešního pohledu se zdá být naprosto neuvěřitelné, že architekt Jüngling v roce 1841 očekával, že stanici v Přerově bude stačit takto malá a nízká budova.

Současný majitel budovu zanedbává a ta tak spěje ke stavu, z nějž bude jediným východiskem demolice.

Pohled z prvního nástupiště na neuspokojivý stav fasády nejstarší budovy na přerovském nádraží.

Detailní pohled na stavbu dýchá dojmem empírových železničních staveb z dob úplně nejstarších železničních tratí v Česku. Fasáda je v tak špatném stavu, že mříže z oken vypadávají na nástupiště.

Budova sloužila vposledku poště a proto byla propojena na několika místech s modernější sousední poštovní budovou. Třeba přepážkou č. 10.

Ačkoliv je sousední poštovní budova rovněž prázdná a nevyužívaná, světla tam stále svítí.

Poslední památkou na v době výstavby všudypřítomnou němčinu jsou nápisy z 2. světové války na schodišti do sklepa, které slouží jako vstup do protileteckého krytu.

Prostory válečného krytu pod starou výpravní budovou v Přerově.

Smutným mementem je sbírka kopacích míčů ve sklepě domu. Z plácku na Husově ulici je sem čas od času zakoply sklepním okénkem hrající si děti; vytáhnout míče ven už ale nedokázaly.

Ruhe | Klid!

Sitzen.

Zachovejte klid!

Zdroje

1. Borovcová, A.: Z Vídně na sever, dvě páteřní železniční tratě České republiky. Národní památkový ústav, Ostrava 2017. ISBN 978-80-85034-97-4.
2. Borovcová, A.: Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Národní památkový ústav, Ostrava 2012. ISBN 978-80-85034-66-0.
3. ČÚZK: Nahlížení do katastru nemovitostí. Dostupné z https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=NAHL~0m3OL1XcXsHNMF50NjltlEMtWKLmrx97K_7pk419b2IdnUu6omszdSLWsDCuPr43KNnpExLdkeD6Vm0-GWC4yT1Z3-RqCrmukwexMOYtu9GIBcPbm9VsLOj0qCSyFzL6JehTx3dqGBHhGV0FVtRJFhZa-u9gBwIUTVie1lh_NxZT3JeLJ3IUB4yBn1Ce1naan4AJ7xtpqtCLCuIQQTPFJrLoYRs8X-1cC5OVifdmRCIVCj3ahvwvvk9GoLLQFn0-A5a_S5u5jzeJJ1HDZVnj1pTOfYtBDwBT0iG0xM3tu02mac5dmkFaXQFzG9buifstUYlvMg9D2Pe9a3xki7_pcP1uLFU-0quiSuvSSjucua3gdpOETQbOHed4LKbIfhvQhD1IFMeUGTZvOkm77wwZBU8QYrmqw6PqYduxwbhtluovZLnKWVJ_nrdPgooFjDAtRlDKgMy9zNNHCfyVxi1gIvC4tBGh4U2NhBDtw6A6227pXszSbWusJiuMN3iWnCL1mGDrbzw0LGjLaPLXI6PmZQXf5WW0DiO9GpqzLFLJttZAeazAmz3flIiOYCdgqAv4.

Komentáře: